Odjakživa mi spojení tradičního masopustního veselí s brazilským karnevalem přišlo skvělé a především originální. To jsem netušil, jak úzce mají k sobě obě karnevalová veselí blízko. V Novém Boru před mnoha lety založili tradici dvoudenních oslav, které v sobě kromě pestrého průvodu masek zahrnují i promítání, výstavu, koncert nebo závody historických lyží. Jak se na tento skvělý nápad přišlo? To nám prozradila organizátorka akce Ilona Rejholcová.
Kdo stál u zrodu prvního ročníku novoborského masopustu?
Kultura Nový Bor, s. r. o. obnovila tradici masopustu před 13 lety. Ta byla spojena s oslavami výročí města Nový Bor. Propojení českého masopustu a brazilského karnevalu napadlo Radovana Novotného. Celé oslavy byly pojaty jako dvoudenní svátek plný hudby, tance, filmu a dobrého jídla. Uskutečnila se vernisáž výstavy objektů výtvarníka Ricarda Hoineffa, koncert bubeníků Miloše Vacíka Tam Tam Batucady, přehlídka šesti filmů brazilské kinematografie, které měly v České republice premiéru a my jsme k nim vytvářeli titulky. První ročník přišel zahájit velvyslanec Brazílie Alfonso Massot, který zároveň podepsal i vzájemnou spolupráci v kulturní oblasti. Probíhala ochutnávka brazilských specialit a ohromný průvod pestrobarevných masek protančil v čele se spoře oděnými brazilskými tanečnicemi centrem města na náměstí, kde probíhaly oslavy hudby a tance až do setmění.
Kde se vzal nápad propojit masopustní veselí s brazilským karnevalem?
Pátrali jsme po kořenech a vzniku masopustu. Našli jsme i staré fotografie z Novoborska, jak se slavil tento svátek u nás před desítkami let. Většinou se slavilo v maskách ve sklárnách nebo na lyžích. Radovana napadlo podívat se i na vývoj tohoto tradičního svátku. Jak se díky migrační vlně z Evropy vyvinul v pestrobarevný nejznámější karneval v Brazílii. Masopust a karneval je totéž, což už je zřejmé z názvu Carne vale (Maso sbohem). Chtěli jsme ukázat jak společné kořeny těchto tradic, tak i rozdílné pojetí oslav v letní Brazílii a zimních Čechách. Masopust, to je loučení se starým rokem a vítání nového, ale především je to radost vyjádřená tancem a hudbou. Na začátku 19. století a pak v průběhu 20. století probíhaly velké migrační vlny rodin z Libereckého kraje do Brazílie. O čemž se moc nemluvilo. Čeští potomci dodnes v Brazílii žijí a hlásí se ke svým kořenům v našem kraji. Málokdo ví, že prvním brazilským prezidentem, který nechal vystavět i hlavní město, byl Čech Juscelino Kubitschek. Spojili jsme se také s muzeum v Náhlově, které se zaměřuje na vystěhovalectví do Brazílie a pořádáme přednášky. O tomto vystěhovalectví vznikla také fotografická kniha prof. Jindřicha Štreita: Braziliáni z Česka, kde jsou zmapováni i potomci emigrantů přímo z Nového Boru. Už od prvního ročníku jsme měli štěstí, dostali jsme tip na Brazilce žijícího v Praze, výtvarníka Ricarda Hoineffa. Ten mimo jiné pracoval jako scénograf na karnevalu v Rio de Janeiru, kde se narodil. Koho jiného povolanějšího jsme si mohli přát? Vnesl do našich oslav slunce, barvy a radost. Nový Bor a sklo ho natolik okouzlilo, že vystudoval sklářskou školu a dnes má ateliér na Slunečné. Osudové setkání.
Jak se postupně utvářel program masopustu?
Od začátku byla koncepce jasná: vernisáž, filmy, koncerty, výtvarné dílny – seminář masek pod vedením zkušených lektorů, kulinářské speciality, Tam Tam Batucada a brazilské tanečnice, capoeira, zapojení místních spolků sportovních i uměleckých, karneval v ulicích města a program na náměstí. Spíše jsme postupem času ubrali přehlídku brazilských filmů, kterých bylo šest, během několika let jsme totiž vyčerpali videotéku ambasády. A dnes vybíráme jeden film se zaměřením na kvalitu. Vytvořili jsme hudební tradici, kdy s Tam Tam Batucadou improvizují známí hudebníci, kteří společně hrají poprvé a setkají se těsně před koncertem, např. Jiří Stivín, Jaroslav Svěcený, Štěpán Rak, Tara Fuki ad. Pokaždé vznikne na jeden večer něco unikátního. Minulý rok se k oslavám připojila brazilská restaurace Ambix z Prahy, která opět přichystá pro návštěvníky něco typického.
Říkáte si, že by si program zasloužil ještě něco dalšího? Co by to bylo? Je něco vysněného?
Přemýšleli jsme o alegorických vozech bez motoru, tak jako je to na Sambodromu v Brazílii. Jeden ročník se nám to podařilo, ale vůz musel být motorizovaný, aby nám vyjel do kopce. V Riu je rovina. Tak musíme vymyslet nějaký šikovný stroj, který by mohl jet v průvodu a na kterém by se dalo tančit. Samozřejmě máme i vysněné zajímavé hudební hosty a umělce, se kterými jednáme. Zatím to však kvůli jejich časovým možnostem nevychází.
Máte nějaké vzpomínky na kuriózní okamžiky?
Vzpomínám si, jak se na masopustu setkali cizí lidé z různých konců republiky i světa, společně tančili v rytmu samby na náměstí. Vytvořili skvělou atmosféru. Večer jim do kina volali příbuzní, že jsou v televizních novinách. V posledních letech na oslavy přijíždí i Brazilci žijící v Čechách a účastní se závodu na lyžích. Někteří z nich na nich stojí poprvé.
Jaké nálady na vás dýchají, když je čas průvodu a ulice řičí brazilskými rytmy a hýří barvami?
Mám radost, že tento tradiční svátek doplněný temperamentními rytmy a pestrobarevnými kostýmy vzali lidé za vlastní. Zvláště v období naší zimy se k nám dostane kousek brazilského slunce. Je krásné vidět návštěvníky i z jiných měst, jak se společně s námi radují a tančí.
Masopust v duchu brazilského karnevalu, 8.–9. 2., městské kino a náměstí Míru, Nový Bor (kompletní program v kulturním programu)
Další populární masopustní veselí: 16. 2. – Úštěk / 2. 3. – Kravaře / 3. 3. – Česká Lípa.
