Před devadesáti lety byla v České Lípě založena česká hudební škola. Její vznik spadá do období první republiky, kdy se v pohraničí kladl velký důraz na češství, a české menšiny chtěly držet krok s německým obyvatelstvem. Toto výročí se stalo impulsem ke zhotovení výstavy Hudba v životě české menšiny 1918 – 1938, která byla 8. března zahájena v Maštálkově síni Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Jak napovídá název, nemapuje historii hudební školy, ale především snahu české menšiny upevňovat češství v období první republiky.
Výstava připomíná nejstarší hudební českolipskou hudební skladbu Responsorium numero octoginta, kterou složil luteránský pastor Baltasar Resinarius za svého působení v našem městě. Tento hudební klenot byl vytištěn v roce 1544 v německém Wittenbergu a byl hrán v dnes již neexistujícím chrámu sv. Petra a Pavla. Významnou hudební osobností v době baroka byl rodák ze Stráže pod Ralskem Heinrich Ignaz Biber, jehož odborníci označili za „mistra houslí 17. století.“ Nositelem hudební vzdělanosti v České Lípě byla hlavní škola (dnešní Libertin), ve které se hudební výchova vyučovala dvě hodiny týdně, a gymnázium v augustiniánském klášteře. Zdejší mniši vyučovali hru na hudební nástroje nad rámec běžných povinností a nadaní studenti vystupovali na kůru chrámu Všech svatých.
Nejen kázání a autorita kněze ale i krásný zpěv a velebný zvuk varhan lákal věřící chodit do kostelů na mše. Z velkého nadšení a obětavosti vznikl roce 1844 v České Lípě mužský pěvecký spolek Harmonia. Za pět let od jeho vzniku při výročním koncertu zazněla na náměstí v domě č. 2 pozdější česká hymna Kde domov můj. V roce 1865 vznikla Česká beseda, která v 90. letech 19. století začala pěstovat hudbu i zpěv ve dvou sborech – mužském Kosovi a ženské Lilii.
I v období Velké války zněla Českou Lípou hudba. Starala se o ni vojenská kapela 18. pěšího pluku. Doprovázela vojenské přísahy, odchod vojáků na frontu, polní mše a v letních měsících pořádala nedělní koncerty v hudebním altánku v městském parku.
Prvorepubliková hudební kultura byla v našem městě bohatá. V roce 1926 vznikl divadelní spolek Jirásek, při kterém vystupovala i baletní skupina. Ve stejném roce koncertoval ve městě houslista Jan Kubelík, který vystoupil v kině Olympia. O rok později vystoupila v městském sále Apollo Česká filharmonie.
Lidová zábava spojená s hudbou probíhala zejména na Slovance. Tamní sousedé v nově postavených domech byli družní a každoročně pořádali poutě a masopustní průvody. Plesy a zábavy se konaly v sále hotelu Merkur. Hudba doprovázela např. dětské vystoupení v české škole ve Svoru v roce 1933, kdy malí herci nastudovali divadelní pohádku Princezna Pampeliška, nebo dělnickou spartakiádu v roce 1937. Při různých výročích se konaly slavnostní pochody s hudebním doprovodem hasičské kapely a i v našem městě chodili mladí lidé do tanečních.
Česká hudební škola byla založena v roce 1927, výuka začala v lednu 1928. Byla podporována státními dotacemi a její pobočky sídlily v dnešním Novém Boru a v Zahrádkách. V našem městě neměla až do roku 1990 svoji budovu, časté shánění potřebných prostor pro výuku skončilo právě v tomto roce, kdy se přestěhovala do bývalého Okresního výboru KSČ. Školní výuka, dnes ve čtyřech oborech – hudebním, výtvarném, literárně dramatickém a tanečním – je tak soustředěná na jednom místě a Základní umělecká škola podchycuje talentované žáky a udržuje tradici nejen pořád platného úsloví „Co Čech to muzikant“, ale vychovává i tanečníky a herce.
Výstavu doprovází plakáty i obálky tištěných notových záznamů a hudebních publikací vyrobených v České Lípě ve firmě Künstner. Zmiňuje se o výrazné osobnosti Miroslavu Brunclíkovi, malíři, školním inspektorovi, hudebním skladateli a sbormistrovi, a vystavuje jeho ručně upravované sborové skladby. Výstava bude otevřena do 15. dubna 2018.