Po krátké přestávce pokračuje Vlastivědný spolek Českolipska ve své činnosti blokem exkurzí a výletů. V sobotu 8. dubna pozval historik Ladislav Smejkal zájemce na prohlídku zajímavých míst augustiniánského kláštera v České Lípě. Ten byl založen před 390 lety jako duchovní a vzdělávací středisko, které bylo v pozdějších letech rozšířené o místo posvátné a poutní.
Když v roce 1680 zemřel tehdejší majitel města Arnošt František Kounic, překvapivě neodkázal českolipské panství svým bratrům, ale synovci Karlu Františkovi z Valdštejna, který vlastnil několik panství v severních Čechách. Klášter nechal dostavět, především po celém obvodu zpevnit kamennými pilíři. Na přání manželky Marie Alžběty z Harrachu vznikla v areálu kláštera Loreta (Svatá chýše), což je napodobenina domu Panny Marie z města Nazaret. Ten byl ve 13. století rozebraný a postavený v italském městě Loreto. Kolem původní stavby vznikl velký gotický chrám a dodnes je toto místo uctívané jako posvátné a hojně navštěvované. Napodobeniny Svaté chýše, ve které archanděl Gabriel zvěstoval Marii, že porodí božího syna, jsou postavené v různých městech Evropy, zejména v Německu, Rakousku a také v Čechách.
Českolipskou Loretu navštěvovali věřící od roku 1699, kdy byla její stavba po roce dokončená. Interiér připomíná cihlový domek se skromným vybavením stříbrnými předměty, které darovala Marie Alžběta z Harrachu. Stěny jsou zdobené fragmenty zobrazující výjevy ze života Panny Marie. Dominantou interiéru je její socha z lipového dřeva, vyrobená na zakázku v italském městě Loreto. Po zhotovení byla 14 dnů ponechaná v blízkosti sochy Panny Marie zdejší Svaté chýše, prošla procesem dotýkání a poté byla odvezená do České Lípy. Zvláštností českolipské Lorety je sousoší umístěné na břevně (které bývá ve většině Loret prázdné) znázorňující Zvěstování. Nad vchodem visí alianční znak pánů z Valdštejna a Harrachů.
Českolipská Loreta povznášela duchovnost a zbožnost měšťanů a stala se poutním místem věřících, kteří ji rádi navštěvovali. Bylo nutné vybudovat ambit, tedy přístřešek pro poutníky a místo, kde se mohli připravit na slavnostní mši v Loretě. Na jeho výstavbě se podíleli Kounicové, majitelé zahrádeckého panství, kterým Karel František z Valdštejna zděděný majetek v roce 1696 prodal. Ambit, nebo-li ochoz s otevřenými okny byl postaven v letech 1725 až 1730 a obklopuje Loretu ze všech stran. V jeho rozích stály kaple, po celém ochozu byly umístěné lavice a zpovědnice.
Uvnitř ambitu byly ve stejné době postavené i Svaté schody. Jedná se o napodobeninu schodů ze Svatyně svatých v římské Lateráně. Pocházejí z Pilátova paláce v Jeruzalémě, po kterých byl Ježíš veden k výslechu. Do Říma byly převezené ve 4. století . Jejich napodobeniny, stejně jako Lorety, se nachází v různých místech Evropy. Ty českolipské jsou zhotovené z rudého mramoru. Každý schod je opatřen křížkem, pod kterým je ukrytý ostatek svatého. Komu patřil, můžeme zjistit pohledem na křížek, kde je vyryté jeho jméno. Po stranách Svatých schodů vznikly dvě zvláštní kaple: první byla vězení Kristovo se sochou bičovaného a okovy svázaného Ježíše, a druhá byl Boží hrob. Svaté schody jsou pro věřící posvátnou památkou, a aby alespoň symbolicky zakusili bolest a ponížení, které potkalo Ježíše, scházeli je po kolenou. Zvláště v době postní před velikonocemi byly kajícníky vyhledávané.
V 60. letech 18. století byla postavená poslední část ambitu – barokní kaple Nejsvětější Trojice. Konaly se zde mše, stala se i místem, kde studenti a novicové s knězem rozjímali, přijímali punkta na další den a poté je rozebírali. Dodnes ji zdobí původní obraz stejného jména, dílo potulného malíře Ignáce Raába. Pod ním je kopie obrazu Panny Marie Dobré rady, kterou augustiniáni uctívali. Oltář zdobí dva relikviáře s ostatky svatých. Jsou zdobené květinami vyrobenými ze skleněných perliček a pospojované drátky. Tato výzdoba poukazuje na typická odvětví našeho regionu – sklářství a drátenictví (které se vyvíjelo v Horní Libchavě). Na stěnách visí dřevěné obrazy z Bezdězu zobrazující křížovou cestu. Varhany na kůru nejsou původní, ty byly zničené v 50. letech minulého století. V té době byl v klášteře internát učiliště ČSAO, učňům se dařilo pronikat do zdejších prostor a jejich zálibou bylo házet píšťalami z varhan z kůru do prostoru kaple.
Rozjímání měšťanů a poutníků v Loretě, slézání Svatých schodů, zpovědi v ambitu a mše v kaplích – to vše bylo omezené josefínskými reformami, a zcela ustalo po velkém požáru v roce 1820. Poškozené budovy byly opravené pouze provizorně a poutníkům zůstaly uzavřené. Část ambitu byla pronajatá a sloužila jako sklad dřeva.
Od roku 1870 se datuje další historie těchto míst, o kterou se zasloužil gymnaziální profesor, příslušník řádu augustiniánů, Ferdinand Hötzel. Ambit a Loreta mu přirostly k srdci, objevil v nich genius loci. Rozhodl se přivést je zpět k životu. Neúnavně obcházel rodiny ve městě a žádal o peníze do sbírky na obnovu těchto míst. Dokázal sesbírat velkou sumu. Požádal i bývalého císaře Ferdinanda Dobrotivého, trávicího letní dny na zámku v Zákupech. Ten jeho prosby vyslyšel a do sbírky věnoval 300 zlatých. Byla obnovená kaple i Loreta. Hötzel chtěl velké prostory ambitu vyzdobit křížovou cestou. Začal znovu obcházet rodiny se zajímavou nabídkou: ti co přispějí, budou zapsaní na druhou stranu obrazu jako sponzoři. I tento záměr vyšel, 14 obrazů křížové cesty namaloval českolipský malíř Eduard Steffen, a každý obraz je v zadní části popsaný jmény dárců. Byly umístěné v ambitu, mezi zpovědnicemi a klekátky.
Ještě v meziválečném období ve dvacátém století se v Loretě a kapli konaly mše, zejména v postní době před velikonocemi. Loreta byla v tomto období opravená, předměty byly přestříbřené, fresky zrestaurované. Duchovní život zde skončil v roce 1950, kdy augustiniáni museli klášter opustit. Z kláštera vznikl již zmíněný internát, kapli město později nabídlo pravoslavné církvi, která si zde zřídila modlitebnu.
V současnosti je bývalé poutní místo Loreta a ambit po přestavbách v 70. a 90. letech 20. století součástí prohlídkového okruhu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Rozsáhlé prostory ambitu se staly hlavním výstavním prostorem, na Svatých schodech bývají umístěné menší fotografické výstavy. Kaple byla přejmenovaná na Biberovu podle barokního skladatele Ignáce Bibera, narozeného ve Stráži pod Ralskem (za svoje umění byl povýšen do šlechtického stavu). Konají se v ní koncerty, vernisáže, svatby.
Další exkurze Vlastivědného spolku Českolipska jistě přiláká zájemce o gotickou Českou Lípu. Ladislav Smejkal nás v sobotu 22. dubna provede místy kudy vedly městské hradby. Putování městem po obvodu historických hradeb začne v 10 hodin před muzeem.