Mezi nejohroženější knihy patřil i herbář „Kreutterbuch“ od Pietra Andrea Mattioliho vydaný ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1586. Společně se vzácnými atlasy ho zrestauroval pan Ladislav Faigl díky podpoře Ministerstva kultury ČR, Libereckého kraje a finanční částce za vybrané vstupné během vánočních trhů v muzeu v prosinci 2005.
V 50. letech se kniha dostala do sbírky Krajského muzea. Herbář, jinak bylinář, vydaný v roce 1562 přeložil do češtiny lékař Tadeáš Hájek z Hájku, do němčiny Georg Handsch původem z České Lípy.
Jeden z nejvýznamnějších botaniků a lékařů raného novověku Pietro Andrea Mattioli se narodil 13. 3. 1501 v rodině lékaře v Sieně. V Tridentsku působil jako lékař zdejšího biskupa, v Gorici byl povolán ve čtyřicátých letech 16. století., získal svoji proslulost botanika. Do Čech se Mattioli dostal v roce 1555 ve službách arciknížete Ferdinanda Tyrolského, který byl v letech 1547-1566 českým místodržícím. Vedle Prahy pobýval např. i na zámku v Březnici a především se snažil prosadit i v oblasti vydávání svých děl. Za tímto účelem se spojil s významnými pražskými knihtiskaři, zejména s Jiřím Melantrichem z Aventýna, u něhož v roce 1562 vydal svůj herbář poprvé. Herbáře ovšem vycházely též latinsky a německy. Mattioli spolupracoval i s jinými českými a středoevropskými vědci, zejména lékaři, kteří tehdy působili v Praze, stejně jako s různými zahraničními učenci, kteří mu z cizích zemí posílali vzorky rostlin.
Prahu a Čechy opustil Mattioli v roce 1570. Odešel do Tyrolska, kde setrvával stále v habsburských službách. Zde se též potřetí oženil a měl ještě tři děti. Zemřel v roce 1578 v Tridentu, kde se při cestě do Říma nakazil morem. Německý herbář vydal lékař a přírodovědec Joachim Camerarius (1534-1598), doplnil ho podle děl tehdy slavných botaniků a opatřil novými ilustracemi. V předmluvě zdůraznil, že byla kniha doplněna i o druhy, které Mattioli nalezl v Krkonoších. Tímto vydáním se otevřela cesta pražskému nakladateli Danieli Adamovi z Veleslavína k získání ilustrací pro nové české vydání knihy. Veleslavín si zapůjčil z Frankfurtu dřevořezové štočky a vydává r. 1596 druhé české vydání pod názvem „Herbář aneb bylinář vysoce učeného a vznešeného doktora…“
Kniha bývala součástí lékáren, knihoven, vzdělanců ale i širokých vrstev společnosti. Camerarius je autorem 1027 doplňků. Rostlinopis si ve spojení s medicínou pozvolna razil cestu k lékařské chemii. Obsahuje spousty údajů o účincích jídel a o pěstování plodin. Najdeme zde rady, jak barvit vlasy, látky apod. Součástí Mattioliho botanického díla se postupně stávala i tzv. transmarina – rostliny dovezené ze zámoří. Mattioli je do svého díla průběžně doplňoval. Rajská jablka byla do Evropy přivezena ze střední a severní Ameriky. První zmínka o nich v Itálii je datována rokem 1544 a pochází právě od Mattioliho. On byl tím, kdo podal jejich přesný popis a nazval je „pomi d‘ oro“ (Pomidoro) – zlatá jablka.
Herbář se stal součástí každodenního života lidí majetných i nemajetných, učených i těch prostých. O tento novověký bestseller byl velký zájem už za Mattioliho života a široké veřejnosti sloužil dalších 200 let po jeho smrti. I dnes má jeho dílo schopnost o mnohém vypovídat. Příkladem velké funkčnosti a dlouhodobého využívání Mattioliho díla byla četná vydání přeložená do národních jazyků. A tak vedle italské a latinské verze se kniha šířila po světě i ve francouzském, českém, německém, hebrejském, tureckém a čínském jazyce.
Nově zrestaurovaná kniha je vystavena v expozici Vlastivědného muzea a galerie v české Lípě od 8. března.