Marek Michálek, brankář Démonů Česká Lípa, si splnil svůj sen. Zachytal si nejvyšší futsalovou ligu. Kvůli zranění však neabsolvoval tolik utkání, kolik si asi sám představoval. „Hrozně moc jsem chtěl hrát, ale nešlo to.“
Jak jste se cítil po návratu do branky po vaší dlouhé neúčasti?
Byl jsem tři měsíce mimo. Bylo to pro mě hodně těžké, chtěl jsem hrozně moc hrát, ale bohužel nešlo to. Návrat mě však posílil. Cítil jsem se dobře, i když zatím to nebylo ještě ono.
Řeknete mi váš názor ohledně postavení ve futsalové lize?
My jsme šli do ligy s tím, že se tam zkusíme samozřejmě udržet. Ale zjistili jsme, že je to úplně něco jiného, než byla druhá liga. A až v posledních zápasech jsme hráli dobře, ale chybělo tomu i to štěstíčko. Kdyby občas pomohlo, věřím, že bychom se prali o udržení, ne-li o střed tabulky.
Jak dlouho vlastně hrajete futsal? Kombinujete ho s fotbalem. Co je vám bližší?
Velký fotbal hraji už od devíti let, futsalu se věnuju asi šestým rokem. Abych řekl pravdu, tak futsal je mi bližší. Hra je tam živější, člověk je více v akci a hlavně byla možnost hrát první ligu. Kdysi se mi o tom jen zdálo, a teď se mi to splnilo.
Jak se cítíte před tím, než soupeř kopne penaltu?
Hlavně mi běhá hlavou, ať to chytím!!! … snažím se soupeři koukat do očí a alespoň trochu ho před kopem rozhodit. Je to strašně těžké to ustát, popřípadě chytit, ale z mého pohledu to mají gólmani oproti střelci lehčí.
Koho byste určil jako největšího tahouna celé kabiny? Je tam někdo konkrétní, kdo povzbuzuje tým, když se prohrává?
Tak vyloženě tahoun z pohledu futsalovosti je Standa Bejda, který si zaslouží velký dík za to, co pro nás dělá a za to, co nás naučil. Vlastně díky němu hrajeme už futsal. Jinak přes povzbuzování tam je pár lidí. Snažím se já, Milda Soukup, Půlpy i Martin Švec, z lavičky Kája Kruliš.
Jak byste ohodnotil démonské fanoušky? Patří mezi špičku v první lize?
Ze začátku byli opravdu neuvěřitelní, nejen z pohledu našeho, ale i z pohledu protihráčů a jejich fans. Jejich chorea a fandění bylo něco úžasného, člověku se hrálo úplně jinak! Byli TOP! Bohužel v půlce soutěže se stalo něco, čemu moc nerozumím, a fans přestali fandit a potom i chodit a v takové komorní atmosféře jsme nebyli zvyklí hrát. Je to škoda, ale nás to nepoloží, ba naopak ještě posílí a semkne.
Poslední futsalová otázka a asi nejtěžší. Jak byste ohodnotil svoje výkony při hře?
Přesně, to je těžká otázka :) ! Těžko to můžu hodnotit ale… snažím se do každého zápasu dát všechno! Někdy to vyjde, někdy je to horší. Po zranění to ještě nebylo úplně ono, ale cítil jsem, že je to den ode dne lepší a lepší. Abych řekl pravdu, z mého pohledu to není tak špatné, ale určitě je ještě hodně co zlepšovat! Musím hrát a hrát a pořád hrát.
S Mimoní jste zatím na druhém místě. Je to pro vás překvapení, nebo jste tušil od začátku, že tenhle tým na to má, být takto vysoko?
No překvapení. Před začátkem sezony jsem tomu moc nevěřil, spíš jen doufal, jelikož mančaft máme dobrý. Máme starší zkušené kluky a zároveň mladé, dravé. Hlavně se nám teď vrátil po zranění Víťa Foubík, což je pro nás klíčový středopolař. Snad to dobře dopadne a příští rok si zahrajeme Krajský přebor! Sportu zdar! :)
Jakub Mohaupt, žák Základní školy Dr. Miroslava Tyrše, Česká Lípa