Vlastivědné muzeum zahájí další dvě nové výstavy

Verze pro tisk |

V pátek 3. března v 17:00 zahájí Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě další dvě výstavy. V Galerii Jídelna bude vystavovat Vladimír Kiseljov, v Galerii Choda pak bude vystavovat Jan Komárek. Připomínáme, že ve čtvrtek 2. března bude nová muzejní sezóna zahájena vernisáží výstavy Jiřího Suchého.  

VLADIMÍR KISELJOV: Entelecheia, Galerie Jídelna, 4. 3. - 10. 5. 2017

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě otevírá 3. března v 17. hodin v galerii Jídelna výstavu Vladimíra Kiseljova (*27. 2. 1984 Boskovice) nazvanou ENTELECHEIA. Tento tvořivý životní princip, podle Aristotela nehmotný základ každého živého organismu – k cíli jdoucí, je základní námětem výstavy.

Spojení protikladů. Sloučení mužského a ženského principu, z něj pramenící překonání smrti a vzkříšení. Pohled do mikro i makro světa zároveň. Inspiračních zdrojů v tvorbě Vladimíra Kiseljova je ovšem mnohem více. Zaměřuje se na vlastní nitro, přírodu a především hudbu. Ta je prostředkem a pomocníkem k tomu, aby společně s obrazem předal vzniklou energii dál.
Vladimír Kiseljov je umělec s česko-ruským původem a obě kulturní tradice plně respektuje.

Vystudoval Střední školu uměleckých řemesel a JAMU v Brně, uspořádal dosud přes 70 samostatných výstav. Patří mezi ně i účast na Mezinárodním bienále současného umění ve Florencii v roce 2009, výstavy obrazů v Lipsku, Zadaru, Berlíně, Bayreuthu, Edinburghu, Vídni aj. Realizoval 9 rozměrných nástěnných maleb, z nichž největší vznikla v roce 2015 v podchodu vlakového nádraží v Tišnově na ploše 600 m2 a je provázená neustále znějící hudbou. V roce 2015 se svou tvorbou zúčastnil i oficiálního programu Pražského Quadriennale.

 

JAN KOMÁREK: plastiky ze sbírky VMG,  Galerie chodba, 4. 3. - 31. 12. 2017

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě otevírá 3. března v 17. hodin v galerii soubornou výstavu sochařského díla Jana Komárka (1904 – 1965). Umělec narozený v Letovicích na Moravě byl vyučený kameník, absolvent kamenosochařské školy v Hořicích a nakonec vzorný student Akademie výtvarných umění ve třídě profesora Otakara Španiela (1881 – 1955).

Sochařovo dílo se vyvíjelo dvěma směry. Monumentální figurální sochařství a velká reliéfní díla. Díla, která oslavují těžkou, tvrdou i zručnou a technicky precizní lidskou práci. Druhým pólem jeho uměleckého úsilí jsou romantické, lyrické dívčí a ženské postavy. Vrcholem jeho díla jsou paradoxně proti sobě stojící výtvory znázorňující postavu prezidenta Masaryka (1946) a sovětského maršála Stalina (1948). Obě sochy byly bohužel zničeny. Masarykovu sochu vytvořil pro rodné Letovice, Stalina stvořil pro Cvikov, kde měl letní ateliér. 

Skutečným největším mistrovským dílem je Božena Němcová z roku 1940 a obrovský reliéf na Před startem, který byl v roce 1931 zhotoven pro Ústřední automotoklub v Praze.  Celá jeho sochařská pozůstalost byla jeho manželkou odkázána do českolipského muzea a její soubor ukazuje umělce mnoha zájmů, který by neměl být opomenut v historické řadě dějin českého sochařství první poloviny 20. století

 

alt
alt
Nahoru