Klobouk dolů před organizátory IGS

„Nevíme, jestli bude mít Crystalex zájem o uspořádání dalšího IGS,  ale s přípravou by se mělo začít již v příštím roce,“ je přesvědčen místostarosta Nového Boru Stanislav Valdman. Vychází přitom z hodnocení,  které provedl bezprostředně po skončení jubilejního 10. IGS organizační tým.  „Nový Bor se organizace IGS ujal letos v únoru a to bylo pozdě, poněvadž  jsme už nemohli zažádat o žádný grant. Město Nový Bor vložilo do sympozia a sklářských slavností 1 cca milion korun, ministerstvo průmyslu a obchodu přispělo částkou 200 tisíc korun a Liberecký kraj konání IGS podpořil sumou 170 tisíc korun.“ V souvislosti s financováním vyzdvihuje místostarosta organizační partnery -  Ajeto Lindava, Egermann Nový Bor, Sklárnu Slávia Nový Bor, TGK Skalice u České Lípy a Vyšší odbornou školu sklářskou a SOŠ v Novém Boru.
Náklady partnerských firem šly celkově do statisíců,  ale z ohlasů je patrné, že ani pro ně to nebyly vyhozené peníze. Naprostou novinkou bylo, když umělci pracovali v několika firmách. Všude jim dokázali vytvořit perfektní řemeslné i materiální zázemí,  což je samo o sobě výborná propagace. Majitelé firem navázali nové kontakty s výtvarníky a otevřeli si tak cestu pro další spolupráci.
Zajímavé je, že si letošní sklářské slavnosti pochvalovali  obchodníci prodávající sklo na náměstí. Krize – nekrize, prodali prý víc než v minulých letech. To pro změnu vypovídá o dobré propagaci IGS jak v rámci regionu tak v sousedním Sasku. „Dali jsme světu signál, že dokážeme vytvořit pro sympozium podmínky a že je v Novém Boru sklářství životaschopné i bez Crystalexu,“ zdůrazňuje místostarosta a poukazuje i na vysokou společenskou úroveň IGS – od zahájení v divadle, přes doprovodné přednášky, sklářskou show v Ajeto až po vernisáž výstavy spojenou s otevřením novém muzea moderního skla v Ajeto v Novém Boru. Pokud se vyskytly zádrhele, pak vlivem malých zkušeností organizátora, ale to se dá příště napravit. 
Rozhodnutí, aby město zorganizovalo 10. mezinárodní sklářské sympozium , bylo od zastupitelstva krokem odvážným, ale po jeho skončení musejí  chtě nechtě i největší škarohlídi před městem a partnerskými firmami smeknout. „Sklářská komunita je velmi specifická. Umělci se po třech letech opět setkali,  popovídali si, zavzpomínali, vyměnili zkušenosti. Oceňovali, že nebyla porušena tradice pořádání IGS. Unisono nám tvrdili, že ve výtvarném sklářském světě nemá  něco takového obdoby. Není to pro nás dobré vysvědčení?“ ptá se s uspokojením  Stanislav Valdman.