Ind.7. Doksy

Verze pro tisk |

Krásné letní dny jsou jako stvořené pro putování za dalšími industriálními památkami. Zářící sluníčko nás vylákalo ven a my nasedli na vlak a vydali se vstříc kraji, kterému dal jméno velmi oblíbený básník.

Kolébali jsme se v rytmu kolejí a za krátko už vystupovali na nádraží v Doksech. Není zde naším cílem prohřátý písek Máchova jezera, které je k radostnému smočení už nějakou dobu nevhodné, ale stavba pivovaru. Už samotné nádraží stojí za povšimnutí.

Budova z roku 1867 možná již ztratila ledacos ze svého kouzla, ale některé opravy jsou zkrátka nutné. Zasníme se chvíli a alespoň trochu se vracíme do dob největší slávy této trati, jejíž vedení ovlivnil Arnošt František Kristián z Valdštejna, a to hlavně kvůli obchodu se dřevem a chmelem. Jakpak se asi cestujícím čekávalo ve valdštejnské hraběcí čekárně? Železnice a její zastávky uchvacují nejen nás, a proto se i vy můžete těšit na nový seriál jim věnovaný. Sledujte náš web! Už je ale čas putovat dál, a tak ještě krátký pohled a jdeme vstříc městu, které díky turistům ožije každé prázdniny. Procházíme kolem kina, ulicí dál až na náměstí. Dříve zde proudily kolony aut, těm dobám je naštěstí již konec. Teď je náměstí klidné, a tak prohlížíme morový sloup, radnici a budovu pošty, která dostala žlutý kabát, a pak už kolem kostela dolů k sádkám. Tam nás čeká milé překvapení, a sice stádečko muflonů. Tak trochu jsme na ně připravení a tak z batohů vyndáme tvrdý chleba a k jejich i naší radosti tu máme další krátkou zastávku. Svoji svačinu už nejsme ochotni obětovat, tak vyrážíme kolem sochy snad sv. Jana k našemu cíli. Budova pivovaru se měnila dle požadavků majitelů, jednou na kavárnu a naposledy na pěstírnu žampionů. Její okolí je uklizené a upravené, ale sama stavba teď využití nemá. Máme jen málo historických informací, a tak nám nezbývá, než použít fantazii k uvahám a alespoň trochu poskládat střípky těch znalostí, co máme.

Pořizujeme pár fotografií, ale Doksy se nám ještě opouštět nechce. Nohy nás zavedou k Rybníčku, kde je zajímavá hráz; pak cestou necestou až k lesům a zpět. Je zde velmi mnoho krásných míst k vidění a k tak trochu romantickým procházkám. Navečer nás k domovu odváží autobus a my víme, že se sem určitě vrátíme. A to nejen kvůli Máchovi!

Foto: Lenka Křivánková

Nahoru