10. výročí od povodní

Je „transfer“ pouhým eufemismem pro „etnickou čistku“?

Verze pro tisk |

Politicko-společenská revue Centra pro studium demokracie a kul
tur.Revue Politika .

Je „transfer“ pouhým eufemismem pro „etnickou čistku“?
Kořeny pojmu a vývoj anglicky psané debaty o odsunu sudetských Němců z Československa
Share on print Share on email Share on facebook Share on twitter Share on google_plusone_share More Sharing Services
Martin D. Brown | 4. 2. 2013
George Orwell ve své zásadní eseji nazvané Politika a anglický jazyk z roku 1946 napsal: „Politický jazyk musí zhusta sestávat z eufemismů, kruhové argumentace a bohapustého mlžení (...) Miliony rolníků jsou okrádány o svá hospo¬dářství a vyháněny na strastiplné cesty pouze s tím, co dokážou unést v ná¬ručí: taková praxe se nazývá transferem obyvatelstva či úpravou hranic."1 Orwell měl nepochybně pravdu, ovšem jeho často opakovaný výrok, že „transfer" byl pouhým eufemismem, pomíjí některá klíčová fakta o kořenech a vývoji tohoto pojmu. Přesto (nebo právě proto) podobné názory v anglicky psané literatuře na téma nuceného vystěhování sude¬toněmecké menšiny z Československa po druhé světové válce převládají i dnes.2
Soupeřící historiografické interpretace těchto událostí se v uply¬nulých téměř sedmdesáti letech točily kolem protichůdných a zpoliti¬zovaných výkladů termínů „transfer" a „vyhnání". Oba termíny uváděl již dvanáctý článek Postupimské dohody, výsledku konference, na které vítězné spojenecké mocnosti posvětily odsun sudetských Němců.3 Za¬tímco většina klíčových zdrojů k tomuto tématu vznikla v jazyce ně¬meckém či českém, etymologii pojmu „transfer" nacházíme v angličtině. A byly to právě v anglickém jazyce psané práce, jež po roce 1989 výrazně rozšířily rámec této debaty. Současné anglicky psané texty hovoří pře¬vážně o „vyhnání" sudetských Němců, v posledních letech pak dokonce o jejich „etnické čistce" (avantlemot). Oproti tomu termínu „transfer" je v naprosté většině případů jakákoliv legitimita upírána.
Tento text si klade za cíl prozkoumat, proč se pojem „transfer" do značné míry z anglicky psaných příspěvků k této mezinárodní debatě vytratil, vysvětlit prominentní postavení prací hovořících o „vyhnání", probrat kořeny a etymologii termínu „transfer" a poukázat na jeho vy-užití nejenom ve dvacátém století, tzn. v článku 7 Mnichovské dohody a Článku XII Postupimské dohody, ale i ve staletích předcházejících. V neposlední řadě se pokusí dokázat, že pojem „transfer" nebyl ve svém dobovém kontextu prachobyčejným eufemismem, ale spíše technickým, legalistickým termínem využitým pro diplomatické účely. Autorovi tohoto textu se nejedná o kategorické odmítnutí používání slova „vy¬hnání" a nesnaží se ani tvrdit, že jeden či druhý výklad je bezvýhradně „správný", nebo „mylný". Jde spíše o to, že jakákoliv snaha o komplexní pochopení tématu musí tuto dualitu brát v potaz a že texty, jež pojem „transfer" zcela pomíjejí ve prospěch pojmu „etnická čistka", jsou ana¬chronické a měli bychom k nim přistupovat krajně obezřetně.
Dva paralelní výklady dějin zůstávají na obou stranách pevně zakoře¬něny i bezmála sedm desetiletí po nuceném odchodu sudetských Něm¬ců z tehdejšího Československa a jejich přesídlení na území vítěznými mocnostmi okupovaného Německa a Rakouska. Zastánci obou výkladů přitom tvrdí, že prezentují „pravdu" o tehdejších událostech. Pod zkres¬lujícím vlivem nepřátelských politik období studené války se vytvořily stejně znesvářené mytologické interpretace. Tyto protichůdné verze minulosti vykrystalizovaly okolo dvou termínů: „transfer" (zdůrazňující legálnost tohoto procesu a bagatelizující násilí, které jej provázelo) a „vy¬hnání" (odmítající platnost výše zmíněného a zveličující počet obětí).4 Obě slova se vztahují ke stejným událostem, jejich užití však značí lpění na jednom ze dvou odlišných a často zpolitizovaných výkladů toho, co se mělo odehrát. Oba termíny byly během studené války vytrženy ze svého původního kontextu, takže, zjednodušeně řečeno, termín „transfer"začal být spojován s levicovou verzí dějin a slovo „vyhnání" s verzí pravicovou, antikomunistickou.
Přenos vysídlenými sudetskými Němci prosazované verze pováleč¬ných událostí (tvrzení o „vyhnání") do anglicky psané historiografie je možné zmapovat poměrně snadno. Jeden z proudů tohoto procesu lze sledovat už od padesátých let, kdy v západním Německu vznikly sudetoněmecké vysídlenecké organizace, které začaly svůj výklad dějin formulovat a šířit prostřednictvím vlastních akademických institucí a s podporou západoněmeckého státu. Národní výbor pro svobodnou Evropu (National Committee for a Free Europe), orgán vytvořený a fi¬nancovaný Ústřední zpravodajskou agenturou USA (CIA), se od roku 1951 snažil na západě usazené emigranty z komunistického Českoslo¬venska získat k přijetí teze o „vyhnání", bez ohledu na její pravdivost, vý¬měnou za finanční podporu. První generace emigrantů období studené války, z nichž mnozí se na přípravách odsunu sudetských Němců i jeho praktickém provádění přímo podíleli, sice odmítla, ovšem formulování „vyhnanecké" verze dějin pokračovalo a v antikomunistických kruzích postupně nacházelo podporu. Pozdější generace československých disidentů let sedmdesátých tuto interpretaci naopak přijala, neboť byla zcela v rozporu s postojem tehdejšího komunistického režimu. Výsledné diskuse o odsunu podnítila řada samizdatových prací, která mnohé disidenty včetně Václava Havla vedla k bezvýhradnému přijetí teze o „vyhnání". Právě z těchto dvou hlavních zdrojů pronikly první zmínky o „vyhnání" zpět do anglicky psaných textů - v neposlední řadě prostřednictvím práce Alfreda Maurice de Zayase.5
Spor o terminologii se znovu naplno rozhořel po skončení studené vál¬ky a zejména během jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii (EU). Jedním z nejvýznamnějších důsledků tohoto procesu byla skutečnost, že antikomunisticky smýšlejícími lidmi v Československu/České republice i samotnými „vyhnanci" a/nebo jejich potomky v Ně¬mecku podporovaná teze o „vyhnání" začala v západní historiografii pře¬vládat. Částečně to způsobilo i údajné „znovuobjevení" zapomenutých událostí západními historiky a rovněž spoléhání na německý zdrojový materiál, který „vyhnání" prezentoval jako nemorální a protizákonné a podporoval pozici zaujatou po roce 1989 částí českých a slovenských politických elit.
Je „transfer“ pouhým eufemismem pro „etnickou čistku“?
Kořeny pojmu a vývoj anglicky psané debaty o odsunu sudetských Němců z Československa
Celý článek je " nutné" dočíst na viz:http://www.revuepolitika.cz/clanky/1807/

Přehled témat Nové téma