ALBUM: „Body and Soul“ překvapuje jedinečnou art rockovou koláží

Verze pro tisk |

Není snad nikdo na české rockové scéně, kdo se s takovou kuráží a svébytným výrazem věnuje artovému odkazu světového prog rocku než českolipští matadoři LINGERS ON! Kdo nezavítal na křest jejich posledního alba 8.11. do Luxoru a neměl možnost ani slyšet jejich aktuální písně, jež skupina představuje na lokálních koncertech už od loňského roku, má co dohánět! Vím, že skupina má za sebou už bohatou historii a čtyři ceněná alba, které jsem dosud neslyšel, ale nad tímto posledním dokáži po několika posleších pouze žasnout!

Co mne jako milovníka přemýšlivé rockové hudby zaujalo na albu „Body and Soul“ na první poslech, byla nádherná čitelnost všech nástrojů, skvělé zvukové efekty kláves a kytarové kudrlinky Tomáše Hoskovce, které se objevují téměř v každé písni. Opravdu marně hledám v paměti, že by někdo u nás přišel s tak promyšleným a zároveň mnohovrstevnatým zvukem.

Už monumentální úvod „Rising“ navozuje atmosféru kultovních Pink Floyd z období 80. let, pomalý rozjezd přechází postupně do energické části, střídají se jednotlivé motivy, ale co je důležité, neztrácí se originalita nápadů a nasazení jednotlivých hudebníků. Hned v další písni „Wishes“ se úžasně zaskví mnohohlasý refrén, který si už nyní zpívám pravidelně, když vstávám! Jsou to ranní Genesis? Možná jenom vzdáleně, protože ihned přichází nový popový feeling ve stylu ranějších U2 z konce 80. let. Ne, není to hudba na první poslech, protože není možné vstřebat tolik zajímavých pasáží najednou, legrační vyznění „My School“, kde zaburácí grungeová kytara, anebo „Wretched Harmony“ s odsekávanou příměsí Red Hot Chilli Peppers.

Boří totiž všechny žánrové zařazení. Někde možná zaslechnu odkaz dalších legend – např. v „Long Way“ zaslechnete pouze Arnův zpěv za doprovodu piana, troufal bych si říci, že to zní jako raní Beatles - ale cituji tyto klasiky pouze pro vzdálenou orientaci, LINGERS ON totiž hrají navýsost neotřele. Kapela dokáže zjemnit, ale vzápětí použít hutné spojení kytary a bicích, aby se nezapomnělo, že hrají opravdu kvalitní rock.

Arno Sameš opravdu výborně pěje, není to žádný skřek, ale hladivý zpěv, který výborně zapadá ke všem nástrojům. K zaslechnutí jsou hamondky, tklivé housle Davida Singera nebo i harmonicky bublající basa Michala Voňavky. Album je to dlouhé, ale vůbec nenudí. Druhá část alba je jakoby znovunakopnutí čerstvé energie. „Go and Rock“ nebo „Colour Solid Scene“ představují syrový hard rock ve stylu Deep Purple. Závěrečná „Nocturne“ výstižně navozuje atmosféru nočního putování, je to trochu jako road movie báseň z filmů Davida Lynche. Ale pozor, na albu jsou skryté bonusy, které překvapí lehkými beaty a jsou takovým příjemně klidným, až meditativním přemítáním o dnešní době, hlavně závěrečný „Moment“. Parádní tečka!

Jestliže se dříve o skupině psalo jako o zajímavém popu, dnešní LINGERS ON znějí jako moderní art rockový kolos, který kráčí svou barevnou cestou poznání. Jejich nové album je přepestré, překvapující, sofistikované, příjemně osvěžující, ale i hřejivě něžné.

„Body and Soul“ se vážně povedlo!

Nahoru