Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Verze pro tisk |

Staletí zde žili lidé, fungovaly živnosti, děti chodily do škol, dospělí pracovali na poli nebo v továrnách. Druhá světová válka a následné události vazby a tradice zpřetrhaly. Sdružení Náhlov v oblasti Ralsko, Krajanské muzeum vystěhovalectví do Brazílie v Náhlově a Krajanská skupina bývalých Horních vsí zvou na otevření muzejní expozice bývalých Horních vsí v sobotu 17. srpna.

Křest muzejní expozice se uskuteční při příležitosti tradičních Oslav Horních vsí pořádaných v Náhlově Spolkem historie Mimoňska. Muzeum představí fotografie bezmála 20 zaniklých obcí, listiny a předměty denní potřeby, které návštěvníky seznámí se všedním životem převážně obyvatel, kteří se živili zemědělstvím. Jednalo se o velice prostý a skromný život, přesto ve vesnicích probíhaly při mnoha příležitostech oslavy, při kterých byla cítit radost ze života. Německé osídlení ukončilo vyhnání v letech 1945/46.

„Po válce se kvůli odsunu německých obyvatel a plošnému osídlení novými obyvateli zcela proměnila oblast Sudet. Zanikly mnohé domy i celé obce. Připomínat tuto dobu je velmi důležité, stejně jako vnímat důsledky odchodu původních obyvatel,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Muzeum připomene i slavné osobnosti, které v těchto místech žily — například Willibalda Gattera, který se narodil v Kuřívodech a patří mezi významné automobilové konstruktéry či Otto Habela, významného sochaře a sklářského designéra, původem z vesnice Proseč. 

Akce se uskuteční díky finančním prostředkům od Saského ministerstva vnitra a příspěvků Krajanské skupiny bývalých Horních vsí, bývalých obyvatel těchto obcí, města Ralsko, Libereckého kraje, Česko-německého fondu budoucnosti, města Mimoň a soukromých peněžních prostředků ředitele muzea Petra Polakoviče a paní Brigitte Guthmannové.

  

alt
Nahoru

Komentáře

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Hmm, panu Janu Mikuličkovi bych rád připomenul, že Němci byli z území ČSR odsunuti. Pojem "vyhnání" používají v postnacistickém Německu pohrobci toho nejhoršího, co z Německa vzešlo. Termín vyhnání se spojuje s událostmi, které nastaly po tzv. Mnichovské dohodě - tedy diktátu velmocí Československu počátkem října 1938.
Radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje, paní Vinklátové bych chtěl poděkovat za zdůraznění důležitosti připomínat tuto dobu. I ji bych si jen dovolil požádat, aby věci a události nepřekládala tak, že dějiny začínají teprve 9. května 1945.

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Škoda, že s. Chot nebyl na akci muzea CL o vyhánění Němců z České Lípy. Bez ideologických keců, ale na základě faktů. To mnebyl odsun, ale pochod smrti, jak se mu u nás říká. Jistě ví, že v něm byli pouze ženy, starci a děti. Možná se dovzi, že muži byli koncentrováni v tzv sběrném táboře v CL. Číslo kolik jich tam zahynulo mne ohromilo a stále není konečné.
Soudruzi si jistě připomenou v následujících dnech, jak společně s Hitlerem na základě dohody přepadli Polsko, čímž byla rozpoutána druhá sv. válka. Možná si vyvěsí fotky z vojenské přehlídky v Moskvě dne 1.5. 1941 na Rudém náměstí se čestnými hosty. Generalitou Wehrmachtu a SS.

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Proces, který probíhal v ČSR v letech 1945-46 i naši historici obvykle dělí na dvě období. „Divoký“ odsun (označovaný taky jako vyhnání) v létě 1945 (tj. před Postupimí), byl provázen vraždami, násilnostmi a dalšími zločiny a bylo při něm vyhnáno asi 660 000 osob. Teprve od ledna 1946 pokračoval odsun „organizovaný“ či „řízený“ (označovaný pojmy vysídlení, transfer), při kterém odešlo cca 2 250 000 osob. (Někdy se píše ještě o tzv. „dodatečném“ odsunu 1947-48 dalších cca 80 000 osob – individuální žádosti, slučování rodin apod.)
Panu Chotovi doporučuju aspoň prolistovat bichli (694 stran!) Jiřího Padevěta „Krvavé léto 1945“ s podtitulem „Poválečné násilí v českých zemích“ (Academia, 2016).
Závěrečný odstavec Úvodu: „Tato kniha bezpochyby nepopisuje všechna násilná úmrtí, ke kterým došlo na jaře a v létě 1945, ale snad zřetelně ukazuje, že jsme žili, i přesto, že válka skončila, v krajině násilí. V krajině, kde se násilí stalo nejen normou a běžným jevem, ale někde i vyhledávanou kratochvílí, ze které nebyly vylučovány ani děti školou povinné. Snad povede čtení textů zasazených do konkrétních míst k zamyšlení o tom, jací jsme, čeho jsme schopni, pokud neexistuje zákonný rámec. Nejde vůbec o to, zda jsme Češi, Němci, nebo Inuité. Jsme prostě lidé, kteří mohou selhat.“

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Snad museum připomene i to, co odsunu předcházelo, tedy chování většiny csl. Němců ve 30. letech minulého století.
Podle úvodního textu to byla v těch vsích úplná selanka, kterou z ničeho nic zničili zlí Češi tím, že vyhnali místní Němce. Úplně takhle to ale nebylo.

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Také bych chtěl doufat. Z praktických zkušeností se ale obávám, že VMG, OA a některé další instituce (resp. někteří jejich zaměstnanci) dnes jedou spíše na jiné "vlně" ...

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Té komunistické již u mladých lidí odzvonilo.

Nahoru

Možná neuškodí vzpomínka očitého svědka "odsunu"?

Jiří Loewy se narodil v roce 1930 v Rumburku, válku přežil v Praze. Působil v redakci Stráže severu v Liberci. Po únoru 1948 byl za vydávání opozičních letáků odsouzen k šesti letům vězení. Prošel několik jáchymovských dolů, byl propuštěn při amnestii 1953 jako nevyléčitelně nemocný, na svobodě se ale uzdravil. V roce 1969 odešel do exilu. V Německu vydával Právo lidu a byl ve vedení exilové sociální demokracie. Zemřel v lednu 2004. Vzpomínkové interview ÚSEKY POLOJASNA vydalo Nakladatelství Lidové noviny v roce 2005:

"Mezi Němci nebylo kromě beznohých a bezrukých vidět dospělého muže, sudetské obyvatelstvo tvořili starci, ženy a děti. Pokud jsme se s někým dostali do řeči, opakoval se stále stejný refrén: Kdy už konečně přijede československá armáda, aby ukončila tento stav bezvládí a nejistoty? Myslím, že tehdy byla zahozena veliká šance integrovat a postupně počeštit statisíce prostých a pracovitých lidí, kteří si nezadali aktivně s nacismem. Jednoho večera ta toužebně očekávaná československá armáda do okresu Varnsdorf dorazila. A provedla pod velením podplukovníka Vovse první fázi toho, čemu neprávem říkáme „divoký odsun“. – Aspoň tedy na sever od České Lípy to všechno prováděla armáda podle plánu a pod vrchním velitelem Ludvíkem Svobodou. – Viděl jsem to na vlastní oči a hodně zblízka. Jsem přesvědčen, že s tím Němci nepočítali ani ve zlém snu, protože to považovali za nacistickou propagandu. A ta na konci války už příliš nezabírala. Báli se samozřejmě Rusů, a důvodně. Ale Čechy přece důvěrně znali z dlouhého soužití, byť někdy i konfliktního. A kdopak v Sudetech neměl pár českých příbuzných nebo nebyl v mládí ve vnitrozemí „na handlu“? Kdo měl čisté svědomí, Čechů se nebál. A ti, co čisté svědomí neměli, zmizeli většinou zavčas do reichu, pokud ovšem nepadli na frontě nebo nebyli v zajetí. Poněkud se to podobá slepotě většiny Židů na počátku nacistického režimu, kteří také nemohli uvěřit, jaký úděl na ně dolehne..." (str. 114-115 a vsuvka ze str. 72)

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

pane jo, to je zase jednou propagandistické počteníčko...

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

To je jak od Goebbelse.

Nahoru

Neměli byste urážet poctivého sociálního demokrata Loewyho!

"Zažil jsem zblízka holokaust a sám jsem mu unikl jen šťastnou náhodou. Neunikla mu moje pražská babička, dvě šestnáctileté sestřenice, hromada dalších příbuzných a řada kamarádů." (str. 72) "Obrazně řečeno jsem si sedl mezi židle už ve chvíli zrození: otec byl Žid, byť už nejméně ve druhé generaci bez náboženských vazeb, ...maminka pocházela z Dolní Chřibské a její kořeny byly přísně katolické a německé prokazatelně až do doby po napoleonských válkách." (str. 77)
"Je třeba podotknout, že se moje matka, ač původem stoprocentní Němka, přihlásila po příchodu do Prahy k národnosti české, takže po celou dobu války měla příslušnost protektorátní, nikoli říšskou. Na moje rodiče byl vykonáván permanentní nátlak, aby se dali rozvést. Matka by v tom případě nabyla plných práv včetně říšské příslušnosti, my s otcem bychom byli ihned zmizeli v nejbližším transportu. Bylo dost takových tragických případů, někdy i z malicherné snahy o záchranu majetku, ale moji rodiče odolali nátlaku při několika předvoláních na gestapo..." (str. 85)

Aby se i hlodavci rozsvítilo, budu s výpisy pokračovat...

Nahoru

Re: Neměli byste urážet poctivého sociálního demokrata Loewyho!

No a co jako? Umíte zkopírovat text z googlu...

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Dobré ráno,

úvodní text i v diskusi použité citace jsou manipulativní. Jsou hezky poskládané, ale nedávají celkový obraz o době. Kdysi zde byla diskuse proti paušalizaci historie. Držme se toho. Dát sem citaci vzpomínek antifašisty je správné, ale dá se na vzpomínkách skutečně hodnověrně stavět? Nejsou upraveny dle potřeb doby?
Antifašistů mezi Němci byla ale naprostá menšina, marginální záležitost. Kde jsou vzpomínky na realitu všedních dní po roce 1933 v pohraničí? Vyhazování z práce když jsi nevstoupil do SdP, zakazování chodit na nákup k českým obchodníkům, stavění hlídek před českými obchody a restauracemi, aby tam Němci nechodili a podniky zkrachovaly, vyhazování z práce za to, že rodiče posílali děti do českých škol, nadávání dětem i dospělým do českých psů a pod,., plivání na české děti v kočárku, odmítání prodívat jídlo Čechům v německých obchodech, demonstrativní chování proti republice a příklon k říši - zde by se jistě našly pěkné vzpomínky na 1. máj roku 38, dále připomeňme podřezávání lip, malování protičeských hanlivých nápisů na budovy atd. Tyto vzpomínky na všední realitu tu chybí.

Krásný den!

:-)

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Panu mbb lze také připomenout vyhazovy z práce desetitisíců státních německy mluvících obyvatel, Desetitisíce jich přišlo o práci díky tzv. pozemkové reformě (tzv.návrat půdy do čekých rukou), přidělování prodeje cigeret i alkoholu čekým živnostníkům na jejich akcích, obsazování vedoucích funkcí pouze Čechy, Slováky, podmínka přidělování státních zakázek pouze firmám zaměstnávající určité procento Čechů atd. atd. Jistě zná vzpomínky B. Hynka jak pořádali ve Cvikově plesy se zákazem vstupu Němcům, pivo a výčepní se dováželo z vnitrozemí, ačkoliv ve městě byl pivovar , Cvikovem procházeli průvody Sokolů, kteří přijeli z vnitrozemí a pod. Jistě ví, že už v té době byl pouze jeden německý soudce, že se na liberecku přijalo 1000 četníků, ani jeden nebyl Sud. němec, že?
Jestli chcete takto jednostranně vykládat dějiny a události, je potřeba si nejdříve zamést před vlastním prahem. Takhle jsou vaše příspěvky pouze manipulativní.

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Není to tak, pane Beneši, že v Náhlově i v Loewyho vzpomínkách figurují "obyčejní" vesničané, naši bývalí krajani?

O projevech německého šovinismu a fanatismu vznikaly bez překážek hned po válce články, publikace, umělecká próza i filmy. Teprve nakrátko v roce 1968 a potom v současném režimu bylo možné postupně doplnit, co předtím v jednostranně narudlém výkladu naší historie chybělo.

V článku ani v citovaných vzpomínkách není řeč o "antinacistech", spíš o tzv. šedé zóně, která v každé době pravděpodobně převažuje, jen občas pod tlakem zblbne, nebo se přinejmenším chová konformně. Pro pochopení se třeba podívejte na záběry Václaváku 1942 s přísahou věrnosti Říši, rozjásaných davů z února 48, nebo na prvomájové a listopadové oslavy (velkého října) které jsme oba zažili osobně...

Skutečných fanatiků totiž bývá taky jen "menšina".

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Tedy jinými slovy, jednostranný výklad před rokem ´89 nahradíme opačným jednostranným výkladem? Není lepší podat historii komplexně? Vždyť teď by k tomu byla příležitost.

U nás se točí filmy, píší knihy i divadelní hry o problémech při dosunu. A je to dobře! Proč to ovšem neplatí i o situaci ve 30. letech, před válkou? A hlavně, proč takovéhle práce nevznikají v okruhu potomků po odsunutých Němcích? Vždyť to by byla krásná příležitost vyrovnat se s historií.

Největších fanatiků je menšina, to asi ano, to byli ti co přepadávali a stříleli. Ale co ty ostatní? Ti co českým dětem nadávali do českých psů, odmítali Čechům prodávat potraviny a další zboží, čmárali jim po domech atd. to byli fanatici či šedá zóna? Bylo jich hodně a nějak vzpomínky na ně postrádám, to především.

Nevím, zda jste to schopen pochopit, ale na mě to nepůsobí jako komplexní pohled s dějinným odstupem a nadhledem. Spíše je to něco mezi psem a vlkem :-)

hezký večer!

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Mě jen vyprovokovalo naprosté nepochopení smyslu uvedené výstavy, projevené hned v prvních reakcích z 12. a 13., ačkoli jste expozici ještě ani nemohli vidět.

Organizátoři přece vůbec netvrdí, že chtějí historicky komplexně zpracovat česko-německé vztahy ve 20. století. Smyslem výstavy je připomenout obyčejné obyvatele "zmizelých" vsí, o jejichž životě bychom jinak nevěděli vůbec nic. Není to tedy žádné "nahrazování", ale chvályhodný doplněk regionální historie.

Navíc předpokládám, že v expozici nebudou nijak "cenzurovat" osudy českých obyvatel, pokud v Horních vsích taky žili... Možná bychom si o tom mohli popovídat, až výstavu uvidíme?

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Mě zase vyprovokovaly tyhle věty:

Jednalo se o velice prostý a skromný život, přesto ve vesnicích probíhaly při mnoha příležitostech oslavy, při kterých byla cítit radost ze života. Německé osídlení ukončilo vyhnání v letech 1945/46.

Že jde o chvályhodný doplněk regionální historie s tím souhlasím, v tom nejsem ve při :-) Připomínejme obyčejné obyvatele, ale ne tak, že to zpaušalizujeme a z hodných, bezbranných, bezproblémových a bezúhonných obyvatel uděláme z ničeho nic oběti vraždících Čechů. A zase ta paušalizace...

Ano, s návštěvou výstavy počítám a jsem na ni zvědav, ale bohužel z nejrůznějších podobných výstav již mám své zkušenosti.

Hezký večer!

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Ještě slíbené pokračování vzpomínek očitého svědka, sociálního demokrata z židovsko-německé rodiny:
http://www.i-noviny.cz/svedectvi-odsunu-30-vzpominky-j-loewyho-na-rok-1945-20955#.XVerHb9MSiQ

Snad si to i hlodavec přečte až do konce...

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Pěkné vzpomínky, je vidět, že na konci je přání otcem myšlenky ale to tak u vzpomínek bývá.
Já spíš pátrám po vzpomínkách Němců na léta 33-38 v našem pohraničí. Těch nějak moc není. Vlastně žádné konkrétní. Litanií a ublíženeckých textů o roce 45 a později je nepřeberné množství, ale vzpomínky na dobu dřívější nějak chybí. Jestli o takových víte, dejte sem na ně prosím odkaz

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Vážený pane, stačí si najít historie Senátu a Parlamentu ČR. A interpelace. Je tam toho hafo, bez nějakých příkras. Poučný obraz té doby.

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

Tak např první, co jsem našel z NB
o chování železničního pokladníka v Boru u České Lípy k cestujícím.

Dne 21. prosince 1929 chtěla paní Irena Kulková, bytem v Boru u České Lípy, se svou dcerou jetí do Děčína a žádala u železniční pokladny o celý a poloviční lístek druhé třídy do Děčína, Pokladník na ni vykřikl; ťTy Vám nedám,Ť Na otázku, proč, křičel: ťTo jste měla přijíti dříve.Ť Tato paní byla na nádraží včas a byla jednou z prvních osob, které byly u pokladny odbaveny, za ní bylo ještě velmi mnoho lidí, kteří chtěli dostati lístky. Pokladník vydal jen půldruhého lístku třetí třídy, začež tato paní zaplatila 14 Kč 10 h. Cestující chtěla si ještě před odjezdem vlaku stěžovati u přednosty stanice nebo u úředníka konajícího službu, ale nenašla nikoho v kancelářích. Proto si stěžovala teprve po svém návratu do Boru v dopravní kanceláři. Tam byl i pokladník, proti němuž stížnost směřovala, a když se dověděl, že si paní chce stěžovati, křičel na ni: ťI když s celým svým německým průvodem půjdete do Hradce Králové, jako Němka nenaleznete tam žádného práva.Ť Paní si stěžovala ústně a druhého dne žádala od přednosty, aby s ní sepsal zápis, což však odmítl. Při tom došlo již mnoho stížností na tohoto pokladníka.

S panem Maxem Sasumem, ředitelem firmy Karel Schappel v Boru u České Lípy, zacházel tento pokladník rovněž ve dvou případech tak hrubě, že si musil na příslušném místě na toto chování stěžovati. I jistý teplický kupec stěžoval si na pokladníkovo chování ústně a písemně u přednosty.

Poněvadž přes všechny stížnosti trvají v Boru u České Lípy tytéž nesnesitelné poměry, dlužno míti za to, že představení pokladníka v jeho nezdvořilém chování k německým cestujícím ještě podporují.

Podepsaní táží se tedy pana ministra železnic:

1.) je-li ochoten dáti podrobně vyšetřiti četné stížností proti železničnímu pokladníku v Boru u České Lípy a k vyšetřování povolati svědky?

2.) je-li ochoten po vyšetřování pokladníka s jeho služebního místa v Borů u České Lípy odstraniti?

3.) je-li ochoten naříditi všem železničním úředníkům, kteří se musí služebně stýkati s obecenstvem, aby se ke všem stranám bez ohledu na jejich národnost chovali zdvořile a úslužně?

A tradiční odpověď nic se nestalo, popírají, bylo to jinak...
Důkladným vyšetřováním bylo zjištěno, že železniční zaměstnanci, do jichž počínání stížnosti přímo, nebo nepřímo směřují, svých služebních povinností neporušili. Nedostatek zdvořilosti železničních zaměstnanců bývá někdy z nervosity spatřován obecenstvem i tam, kde železniční úředník nemůže z důvodu věcných neb z formálních důvodů služby manipulační vyhověti přáním, často nesplnitelným. Jak se zdá, mají tento podklad i stížnosti do chování osobního pokladníka v Boru u Čes. Lípy, neboť postup železničních orgánů jak ve věci pí Kulkové, tak ve věci pana Sasuma nedává podle výsledku úředního zjištění možnost služebního zákroku. Z okolnosti, že železniční úředník nemohl se pouštěti do nějakého bližšího vysvětlování, které při obvyklé nutnosti rychlého odbavování cestujících nebylo by ani na místě, a že trval na dodržení železničních předpisů, nelze vyvozovati nějakou zaujatost, zejména ne zaujatost z důvodů národnostních.

Tvrzený výrok o osudu případné intervence v Hradci Králové, který by jistě odůvodňoval přísné potrestání, jest příslušným zaměstnancem se vší rozhodností popírán. …..

Nahoru

Re: Muzeum představí život bývalých Horních vsí

A ještě jedna ukázka z počátku 30. let, sepsaná komunisty, podpisy Gottwald, Zápotocký atd. Chot tam nenío)))

o zákazu schůzí stávkujících a jiném neslýchaném omezování práva na stávku v Boru u České Lípy a Liberci.

Útoky na právo dělníků na stávku, přímé podporování podnikatelů ve mzdových bojích fašistickými teroristickými opatřeními státních úřadů nabývají stále ostřejšího rázu. Když vypukla stávka sklářů v Boru u České Lípy, zašel okresní hejtman v České Lípě tak daleko, že prohlásil, že všechny schůze jakéhokoliv druhu a všechny projevy ve stávkovém území, pokud spadají do jeho okresu, jsou zakázány, že mu musí býti předem hlášeny dokonce i schůze podle §u 2, což jest docela křiklavým porušením dokonce i kapitalistických zákonů Skutečně také byly zakázány nejen veřejné schůze lidu nýbrž i schůze stávkujících a když mu to bylo vytčeno, okresní hejtman v České Lípě odvážil se dokonce prohlásiti že v Československu práva na stávku není. Tento vzorný příklad fašistického byrokrata dále prohlásil, že jen on jest oprávněn rozhodovati, zda ve mzdovém boji nastaly takové situace nebo změny stavu, které vyžadují, aby stávkující dělníci zaujali k situaci stanovisko na schůzích.

Že při tom jde o vědomé zasahování ve prospěch podnikatelů vysvítá také z toho, že tajemník odborové organisace pro tento kraj, Schädelbauer byl současně úplně bez důvodu držen ve vazbě a že ačkoliv dokonce i vyšetřovací soudce a státní zástupce musili prohlásiti, že souhlasí s jeho propuštěním z vazby, borský okresní soudce Günter toto propuštění z vazby co možná odsunoval úmyslným zdlouhavým výslechem svědků.

Okresní hejtman z České Lípy jest si plně vědom, jak neslýchaně jeho opatření a poznámky provokují dělnictvo, a proto se je snažil dodatečně z části popříti. Máme však svědky, kteří tyto pokusy o popření mohou úplně vyvrátiti.

Z obsáhlé odpovědi
O právu na stávku vyslovil se okresní hejtman pouze v tom smyslu, že nelze jím rozuměti libovolné pořádání veřejných projevů stávkujícími, nýbrž že směrodatnými zůstávají tu nadále ustanovení shromažďovacího a spolkového zákona a že úřadu přísluší rozhodovati, zda veřejné projevy mohou býti povoleny s ohledem na veřejný pořádek, při čemž svolavateli je možno odvolati se proti zákazu k nadřízenému úřadu. Veškerá opačná v interpelaci obsažená tvrzení o výrocích jmenovaného úředníka jsou nepravdivá a stejně nemá podkladu také tvrzení o vědomém zasahování úřadů ve prospěch podnikatelů, které vyvrací zejména skutečnost, že mzdové jednání za vedení okresního hejtmana skončilo dohodou, při které podnikatelé učinili též podstatné ústupky ve prospěch sklářského dělnictva.

Z uvedených okolností je patrno, že o nějakém provinění úředních orgánů nebo o jejich působení ve prospěch podnikatelů nelze v tomto případě vůbec mluviti a nemám proto důvodu k dalšímu opatření.

Nahoru