Losovačka ve Sloupu. Jak obstál Karel v konverzační hře - nehře? Strach o chloubu. Kdo se opije první?
Strčili jsme oba své lístečky do kšiltovky, kterou vytáhla ze skříně.
„Už jste to někdy hrála?“ zeptal jsem se.
„To přece není hra. Jen si trochu dramatizujeme povídání.“
„Mě by zajímalo, co je na těch vašich třech lístečcích. Docela rád bych to věděl dopředu.“
„Když budete mít štěstí, tak se dozvíte obsah jednoho z nich.“
„A už jste si takhle s někým povídala? Jako že jste losovala témata?“
„Jo, s jednou kamarádkou. Ale s ní si losujeme vždy téma na příště, abychom se měly na co těšit a mohly si to líp promyslet.“
„Přijde mi to trochu trhlý.“
„Proč tohle přijde trhlý někomu, kdo se tři neděle toulá sám lesem a vůbec neřeší, co bude dělat, až ho tahle cesta přestane bavit?“ snažila se tnout do živýho.
„Tak snad abysme se pustili do tý losovačky. Vytáhnete to vy?“
„Klidně,“ řekla a sáhla do čepice.
Rozbalila papírek a nápis namířila na mě.
„BUDOUCNOST,“ přečetl jsem si.
„Předpokládám, že jste napsala na všechny papírky to samý.“
„Předpokládám, že vy taky,“ hodila po mně pohledem, trochu útočně.
„A co jsem jako napsal já na ty svoje?“
„Myslím, že jste na všechny napsal SEX.“
„Nenapsal! Proč si to myslíte?“
„Myslím si, že mě chcete dostat do postele.“
Chtěl jsem odseknout, že to si jako fandí.
„Tak jasně, že jsem vás chtěl první večer dostat do postele. Teda aspoň mě to napadlo. Ale včera cestou na kopec mi bylo příjemně i bez toho, abych myslel na sex.“
„Já myslela, že chlapi myslej na sex stále.“
„Ježíš, proč ze mě děláte takový monstrum? Jsem tři neděle pryč a předtím jsem taky pár dní sex neměl, tak mi to trochu zatemňuje mozek. Nejsem nemocnej, nemíním se z toho léčit. Nejsem paralyzovanej tak, že bych s váma nemoh hrát tuhle pitomou hru,“ začínal jsem bejt trochu v ráži. Hodil jsem do sebe skleničku vína. Pak jsem si uvědomil, že jsme si ani neťukli, tak jsem si dolil a dohnal to: „Na zdraví!“
„To není hra,“ připomněla. Vína jen ucucla.
„Tak se pojďme bavit o budoucnosti. Tenhle lísteček jsme vytáhli. A připomínám, že jsem na všech lístečcích sex neměl.“
„Ale na jednom jo.“
Začala mě teda pěkně srát. Co takhle blbne? Skoro jsem se v tý kuchyni bál. Co když se rozhodla se na mně pomstít za svýho muže? Ožere mě, pak mi uřízne pinďoura a hodí ho přes plot sousedovic psovi. To bylo v nějakým filmu vod tý trhlý Chytilový. Ale tam jim ušmikla kulky. Musím si dávat pozor na svoji skleničku, aby mi do ní něco nenasypala. A taky se musím hlídat s pitím.
„Na jednom jsem to měl. No a co?“
„Přišel jste sem i dneska s tím, že se se mnou vyspíte?“
„Pozvala jste mě a navrhla tuhle hru, nehru. A vylosovali jsme budoucnost. Budoucnost je vaše téma, tak asi začnete vy, ne?“
„Začíná ten druhej.“
„Tak to asi bude hra, když to má nějaký pravidla, ne?“
„Není to hra, ale pravidla to má.“
„Kdyby to mělo pravidla, tak se tady nebavíme už půl hodiny o mým sexuálním apetitu.“
„Začal jste vy, když jste se zeptal, jestli jsem dala všechny tři lístečky se stejným tématem.“
„A vy jste mi doteď neodpověděla. Místo toho jste mě obvinila z toho, že já to udělal a navíc jsem na všechny tři napsal slovo sex. A já řekl, že nenapsal.“
„No vidíte, jak si hezky povídáme nad lístečky,“ pokusila se situaci odlehčit a nahodila neupřímný úsměv.
„S tou vaší kámoškou to má podobný průběh? Myslím tahle aktivita,“ vyhnul jsem se slovu hra, abysme se zase nezamotali.
„Ne, o sexu se s ní nebavím.“
„Do prdele, to vy jste posedlá sexem. Ne já. Vždyť to slovo používáte častějc než já. A pijte, začínám mít pocit, že mě chcete ožrat, abych byl povolnější.“
Měl jsem radost, že jsem dokázal bejt vtipnej. Aspoň mně to vtipný přišlo.
„Měl byste jít,“ řekla mi zničehonic. „Asi jste sem dneska neměl vůbec chodit. Nejsem dneska dobrá společnice.“
Spolkl jsem přikývnutí, že to teda fakt není. Místo toho jsem zkusil být asertivní: „Vlasto, udělal jsem něco dneska večer, co bylo špatně?“
„Ne, to není vaše starost.“
„A můžu vám nějak pomoct?“ byl jsem vlezlej jak Jezinky.
„Ne, opravdu se nic neděje. Jenom mě to všechno nějak sebralo. Bylo mi s váma dobře, včera třeba hodně. Pak jsem si znovu uvědomila, že jste ženatej a jde vám jen o jedno. A stejně, i kdyby nešlo, s váma nemá nic budoucnost.“
„Proboha, proč vy ženský hned uvažujete prakticky? Prostě nám bylo dobře a já si myslel, že by mohlo bejt ještě víc, kdybysme se třeba pomazlili. Ale na to jsem jen myslel, jako okrajově. Nešel jsem sem s tím, že vás za každou cenu musím převrhnout na gauč,“ pěkně jsem se do toho zamotával. „Půjdu!“ řekl jsem nakonec rozhodně.
„Bude to tak lepší. Opravdu. Neumím si představit…“ Zakryl jsem jí rukou ústa.
Odešel jsem sám, ani mě nevyprovodila. Tiše jsem zavřel branku a vydal se do Jiskřičky. Pro věci. Ráno už jsem ji nechtěl potkat.
Odkaz na předešlý díl najdete zde.
Ostatní odkazy vzhledem k předělávání webu zatím nefungují dobře. Většinu starších dílů (od tohoto) byste však měli nalézt.
Fanouškovská stránka na facebooku s bonusovými obrázky je zde.