V lednu jsem se rozhodla vyrazit za dobrodružstvím do Kanady. Čeká mě tu 11 týdnů.
Tak je to tady. Už zítra, už jen 24 hodin!
Začínám být hodně nervózní, i přesto, že už mám sbaleno a vše je zařízené. Kufr váží asi 26 kilo z 23 dovolených. Takže čekám, až po mně budou chtít vypláznout zhruba 2-3 tisíce za nadváhu zavazadla. A jak že to tedy s těmi zavazadly je? Odbavené zavazadlo – to, co se dává dolu do zavazadlového prostoru - můžete mít jedno s max. hmotností 23 kg. Kabinové zavazadlo o přesných rozměrech (liší se v závislosti na letecké společnosti) může mít taktéž max. 23 kg s tím, že musíte být schopni toto zavazadlo sami bez pomoci stewardů umístit do úložného prostoru nad sedadly. Dále můžete mít tzv. příruční zavazadlo, za což je považována kabelka či taška s laptopem.
Podle mého je výborná záležitost Check in online. Díky tomu si ušetříte čas ve frontě čekáním na palubní lístek, můžete si 24 h před odletem ZDARMA vybrat sedadlo či speciální stravu-vegetarián, vegan...
Stačí zadat pár informací jako je referenční číslo letu, které najdete v online letence, číslo pasu, jméno, příjmení, datum narození. A pak už můžete vesele vybírat. Až si vyberete sedadlo dle svého gusta, odešlete si na svůj e-mail palubní lístek, který si musíte vytisknout. Poté jen hurá na letiště ke speciální přepážce, kde vám odbaví kufry.
První den za mnou!
Po velmi uplakaném loučení, celkem jedenácti hodinách strávených v letadle a po prolétnutí devíti časovými pásmy můžu konečně říct větu: Vancouvere, tak mě tu máš!
V neděli jsme s rodinou vstávali ve čtyři ráno. Řeknu vám, větší stresovou situaci jsem snad ještě nezažila, ani najíst jsem se nemohla, nic. Cesta do Prahy v pohodě, bez provozu. Před odletem jsme nechali zabalit kufr - dobrá věc jen za 100 korun - zaplatili jsme za nadváhu kufru 1200 Kč a pak "hurá do letadla". Ani jsem nečekala, že mě to tak vezme. Při loučení s mamkou jsem brečela jak želva...vlastně celou cestu do Londýna. Prostě mě to vzalo, mám ji moc ráda!!!
Před Londýnem jsme - nechápu proč - udělali čtyři kolečka ve vzduchu a pak přistáli. Dost hrozný. Nikdy bych nevěřila, že může být na letišti tolik lidí! Heathrow není letiště, to je docela jednoznačně blázinec. Tři hodiny čekání a devítihodinové sezení v letadle. Servis špičkový.
Po přistání jsem musela na imigrační pohovor, což skrývá dvě otázky: Dokdy tu jste? Co budete dělat?
V pohodě. Kufr naštěstí dorazil v pořádku. Venku už na mě čekal pán s cedulkou Welcome Eliska. Ještě k letišti: opravdu krásné, upravené, všude rostliny, vodopády, totemy, sochy...nádhera.
Taxik mě dovezl k rodině, kde už čekala velmi milá a usmívající se Cindee. Uvedla mě do pokojíčku - taky úžasný!
Vyprávěla mi, že se přestěhovali teprve před 14 dny, tak ať omluvím nepořádek po domě.
A ráno do školy! Usnula jsem v šest místního času a spala až do čtyř. Pak jsem seděla na posteli a chatovala si s přáteli z Česka.
O škole a socialising party zase příště :-)
